K výsledkům v pořadí 4. turnaje, který proběhl v sobotu 2. října ve Velké Bystřici, asi není nutno se dlouze vyjadřovat. Hodilo by se říci, že tento způsob hry zdá se poněkud nešťastným. Otázka, zda lze s tím plně souhlasit a nechat se znepokojovat obrazem hry a hodnotami skóre.

Když pomineme tu skutečnost, že jsme týden byli bez tréninku a soupeř byl v plném tréninkové nasazení (Velká Bystřice), je třeba na předvedený výkon pohlížet i z jiného úhlu. Nemyslím si, že naši kluci jsou na tom herně až tak špatně, ale nejsou ještě dostatečně „herně otužilí“. U mnohým hráčům není ještě zvládnutá technika na dané úrovni, jak třeba u soupeře. Ruku v ruce s tím se kupí nepřesnosti při rozehrávce, horší pohyb na hřišti a nejistota při střelbě a následně i v obranné činnosti (stále čekáme, co útočník udělá a nejsme to my obránci, kteří paralyzují útočníka). Nicméně hráči této kategorie na tyto nedokonalosti mají plný nárok. Právě mladší žáci se mají zdokonalovat v základech, učí se používat více druhů přihrávek, správně nabíhat na bránu (správná pozice nohou, trupu včetně ramen), správnému postavení v obraně atd. Není toho právě málo, co musí zvládnout, a proto není třeba se ničeho obávat, vše má svůj čas a řád. Zároveň ale musí kluci sami na sobě pracovat. Na trénincích slyší, co by každý měl zdokonalit a na čem zapracovat. Pak už záleží jen na každém jednotlivci, zda chce být konkurence schopným a posouvat se ve svém umu. Hochům stále klademe na paměť, že je třeba se ve hře nebát, být dostatečně průbojný, věřit ve své schopnosti a výsledek se následně dostaví. Nebude to asi skokově, ale postupnými krůčky to musí jít 🙂
Máme velice mladý kádr a věřím, že perspektivní.

Výsledky:
Velká Bystřice – HBC Olomouc 1966 30: 9 (15:6)
HBC Olomouc 1966 – HK Kopřivnice 17:29 (7:15)