K druhému kolu žákovské ligy jsme vyrazili do nedalekého Kostelce na Hané, kde jsme změřili sály s dalšími účastníky této kvalitní soutěže.
Po odstupu dvou dnů lze konstatovat, že podíl na této nevydařené neděli mají i trenéři, kteří vsadili vše na jednu kartu a nechali hrát Víťu Hájka a Michala Janotu po měsíční tréninkové pauze. Když budeme hodnotit hráčský výkon, tak přišel trest za naši nabubřelost, lehkovážnost, nekolektivnost a hlavně mizernou bojovnost. První zápas s Centrem Haná nenasvědčoval, co bude poté následovat. Hráli jsme rychle, pestře, s nasazením, soupeř si s námi nevěděl rady a vyhráli jsme 22:12. O zápasu s Plzní jsme věděli, že budeme muset zabrat na vyšší obrátky, bohužel jsme vydrželi půl zápasu. Ze zápasu ovšem bylo cítit, že je soupeř o krok rychlejší, dynamičtější, spojky soupeře svým křížením neustále měnili své posty a my v obraně hořeli. Po ztrátě míče jsme dostávali rychlé a laciné branky, na chvilku jsme se zvedli, ale nestačilo to, starší žáci HBC Olomouc A prohráli po více než půl roce v mistrovském zápase a nebo turnajovém zápase. To se prostě jednou stát muselo, stalo se, takový je sportovní život, soupeř byl lepší, jedeme dále. To co poté ovšem následovalo v zápase s Telnicí a Úvaly nemělo nic s házenou, kterou umíme, společného. Pro prohře s Plzní jsme se zesypali jak domeček z karet, dále to nemá cenu rozebírat. V pondělí na trénink přišli všichni hráči, kteří se na tomto podíleli, to jsme si slíbili a jedeme dál. Házenkářská kariéra nekončí jedním nevydařeným turnajem. To co jsme se v šatně řekli, zůstane v šatně!!!! Děkujeme všem, kteří nás přijeli do Kostelce podpořit, doufáme, že i přes výrazný neúspěch nám dále budete fandit.