Družstvo starších žáků HBC Olomouc se po tříleté pomlce mohlo opět účastnit největšího halového turnaje konaného každoročně na velikonoční svátky v Praze.
Účast zahraničních družstev asi nebyla tak velká, jako v předešlé ročníky, ale zato v kvalitě si dozajista nezadala s minulými léty. Dalo by se říct, že zahraniční kluby povětšinou přijeli s výběry, možná i složenými z vícero klubů z daných regionů.
Naši borci, celkem se za HBC Olomouc účastnilo 14 hráčů v kategorii starších žáků, se museli hned na úvod poprat s velice kvalitním Lotyšským celkem. Zkušenost veliká a po ní ještě jedna. Sice na úvod prohry, ale ty do sportu patří …. a poté již zasloužená, toliko očekávaná výhra. Hoši to neměli vůbec lehké, soupeř se vůbec nechtěl z počátku lehce vzdát, takže naši borci museli zabrat a odměnou jim byl skalp německého soupeře, který zdaleka nebyl slabým soupeře, ba naopak. Všichni naši zahraniční soupeři ze základní skupiny byli velice dobře připraveni. Sobotní klání přineslo naopak konfrontaci s českými kluby, přesněji se západočeskými celky. Bohužel jasný cíl – Liberec, byl pro nás velkým vlastním herním zklamáním. Naštěstí, jak se říká, všechno špatné pro něco dobré – kluci se z prohry poučili a v následujícím utkání s týmem z Plzně předvedli krásnou hru, založenou na kvalitní obraně a pevné vůli, jít si za svým cílem. Naše celkové čtvrté místo ve skupině nás zařadilo do turnajového klání skupiny – Playoff B, kde jsme narazili na německý celek Magdeburg a ten nám dovolil jen první poločas, který byl ale ukázkou dvou kvalitních obran. Výsledek poločasu tomu jasně napovídá 2:3. Druhá půle zápasu již byla v režii německého celku. Naši hráči i přes to nedali soupeři nic zadarmo a snažili se být rovnocenným soupeřem až do konce celého zápasu – byť samotný výsledek 6:14 tomu nenasvědčuje, samotný obraz hry byl velice dobrý.
Celkem jsme v průběhu třech herních dní odehráli šest kvalitních zápasů, v rámci kterých kluci porovnali síly s celky, jim běžně nedostupnými a k tomu ještě velice kvalitními. A to je ten podstatný a pádný důvod naší každoroční účasti na tomto skvělém turnaji – možnost zahrát si s kluby, které běžně nepotkáme v průběhu celého roku. Porovnat úroveň, nakouknout do kuchyně jiných házenkářských zemí a poučit se, nabrat nový vítr, energii. Věřím, že každého hráče taková srovnání neskutečně namotivuje a posune dál do další práce. Nemluvě o krásných zážitcích, které mimo zápas můžou všichni účastníci zažít. A to jak se svým vlastním týmem, tak společně napříč všemi celky. Příležitosti k tomu je spousty. V průběhu turnaje jsme i my navštívili něco málo z přehršle nabídky matičky Prahy a zažili i trochu kultury.
Všechna taková „podujatí“ jsou pro sportovce důležitá, jednak je to odměna za jeho snahu a současně přináší odhodlání a smysl k dalším úsilím. Jsme rádi, že máme možnost se takového turnaje účastnit a věříme, že i nadále tomu tak bude.
Slavnostních finálových zápasu v kategorii starších žaček a žáků jsme se účastnili jako diváci a mohli tak zhlédnout krásné zápasy o zlato. I tady naší borci nestrádali a jeden náš hráč se zúčastnil v poločase soutěže, z které vyšel jako vítěz a odvezl si domů na památku věcnou cenu z turnaje.
Na závěr by se slušelo poděkovat všem, kteří jednak takové akce pořádají a současně i těm, kteří umožňují českým klubům se takových velkých projektů účastnit.
S pozdravem HBC Olomouc.